|
|
Tváří v tvář ztátě: Figury ztráty v poválečné středoevropské literatuře
Petránková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tématem ztráty v poválečné středoevropské literatuře u autorů Nabokova, Bachmannové, Bernharda, Handkeho, Esterházyho, Sebalda a Chwina, jejichž texty se realizují jako svědecké výpovědi. Vypracovává nový model poválečného "muže bez vlastností", a zkoumá, jakým jazykem tento subjekt svůj prožitek ztráty verbalizuje. S texty pracuje metodou nalézání diskurzívních figur inspirovanou Rolandem Barthesem a díky ní odhaluje mechanismy, které každý jazyk diskurzu svědectví nutně obsahuje, čímž vždy ohrožuje vypovídající subjekt. Představuje tak nový žánr, který ve středoevropské literatuře v průběhu druhé poloviny dvacátého století vznikl.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mezi subjektem a objektem: "Já" v diskurzu moderní japonské literatury
Cima, Igor ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
(česky): Tato práce je rozdělena na tři části. V první je popsán vývoj japonského literárního diskursu od doby Meidži až po dobu poválečnou, s důrazem na vývoj literární postavy a subjektu v literárním díle. Ve druhé části je představen teoretický aparát pro studium a analýzu literární postavy a jejích jednotlivých složek s využitím poznatků ze současné literární teorie. Zároveň je definován vztah mezi postavou a subjektem. Ve třetí části jsou tyto poznatky aplikovány na tři konkrétní díla japonské poválečné literatury, na kterých je sledován vývoj a proměny literární postavy a subjektu. Tato díla jsou Kamen no kokuhaku o Mišimy Jukia, Tanin no kao od Abe Kóbóa a Man'en gan'nen no futtobóru od Óeho Kenzaburóa.
|
|
|
Tvůrčí dráha Petra Popesca v kontextu rumunské poválečné literatury
Horáková, Jarmila ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Během komunistického režimu v Rumunsku byly na literaturu a její autory kladeny normativní požadavky, které výrazně omezovaly tvůrčí svobodu. Spisovatelé se však snažili různými způsoby vymanit z prosazovaného socialistického realismu a vrátit literatuře její estetickou funkci. Tento vývoj sleduje úvodní kapitola práce. Jedním z autorů, kteří přispěli k obrodě prózy v šedesátých letech, byl Petru Popescu inspirovaný městským prostředím a americkou literaturou. Svými romány dokázal vyjádřit životní pocity poválečné generace mladých Rumunů. Přes veškeré úspěchy emigroval v roce 1974 do USA, kde se prosadil jako anglicky píšící scenárista a prozaik. Další části práce představují jeho tvorbu od básnického debutu až po současnost a reflektují změny ve volbě témat a vypravěčských postupů (na základě literární teorie F. K. Stanzela). Jedna kapitola je rovněž věnována obecným otázkám spojeným s exilem, spisovatelovou identitou, jazykem a adaptačními strategiemi. Klíčová slova: monografie, poválečná literatura, exilová literatura, komunistický režim, červencové teze, Ceaușescova politika, dvojjazyčnost, konzumní literatura, role vypravěče, fikce a non-fikce, adaptace, identita, literatura faktu
|
|
|
Poválečná japonská literatura ve vztahu k dobovým změnám v letech 1945-1960
Weber, Michael ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Nymburská, Dita (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Předkládaná dizertační práce vychází z předpokladu, že literární tvorba čerpá svou inspiraci mimo jiné ve skutečnosti a že určité literární světy jsou do jisté míry odrazem společnosti a dění v ní. Historické události spojené s koncem 2. světové války a s nimi nastupující rychlé společenské změny na konci čtyřicátých a v průběhu padesátých let 20. století v Japonsku tematicky ovlivnily i soudobou literární tvorbu. Cílem práce je tuto hypotézu potvrdit prostřednictvím analýzy vybraných povídek a románů, které v uváděné době vznikaly, a které současně aktuální atmosféru společnosti určitým způsobem reflektují. Analýza vybraných děl si všímá především zmínek a odkazů na dobu vzniku próz, změny v chování a životních postojích literárních postav, prototypech japonského obyvatelstva. U některých děl je možné vysledovat přímý vliv doby na tvorbu v samotném tématu, motivech i narativu. Ve výsledku můžeme ve většině případů sledovat vývoj japonské společnosti od konce prohrané války v Tichomoří až do období začátku hospodářsky prosperující společnosti, tak jak se do literatury více či méně promítá. Korpus analyzovaných děl zahrnuje i dvě literární díla, která měla na aktuální společnost zpětný dopad a dokázala tak svou dobu nejen obohatit, ale i ovlivnit. Původní hypotéza o vlivu doby se tak potvrzuje, a...
|
|
|
Tváří v tvář ztátě: Figury ztráty v poválečné středoevropské literatuře
Petránková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tématem ztráty v poválečné středoevropské literatuře u autorů Nabokova, Bachmannové, Bernharda, Handkeho, Esterházyho, Sebalda a Chwina, jejichž texty se realizují jako svědecké výpovědi. Vypracovává nový model poválečného "muže bez vlastností", a zkoumá, jakým jazykem tento subjekt svůj prožitek ztráty verbalizuje. S texty pracuje metodou nalézání diskurzívních figur inspirovanou Rolandem Barthesem a díky ní odhaluje mechanismy, které každý jazyk diskurzu svědectví nutně obsahuje, čímž vždy ohrožuje vypovídající subjekt. Představuje tak nový žánr, který ve středoevropské literatuře v průběhu druhé poloviny dvacátého století vznikl.
|
|
|
Obraz stáří v poválečné a současné japonské literatuře
Reichlová, Anna-Marie ; Tirala, Martin (vedoucí práce) ; Weber, Michael (oponent)
V současnosti se Japonsko potýká s problematikou rapidního stárnutí populace a negativními dopady, které s sebou jev přináší. Jedná se o aktuální společenskou otázku, kterou reflektuje i umělecká tvorba, včetně literární produkce. Práce popisuje metodou literární analýzy zaměřené cíleně na tematiku vyobrazení motivu stáří a procesu stárnutí v pěti vybraných reprezentativních dílech tří významných spisovatelů japonské literatury od období po druhé světové válce až do současnosti. Detailním rozborem relevantních literárních postav práce sleduje za pomoci ilustrativních citací z primárních zdrojů konkrétní prvky v psychologické charakteristice protagonistů a námětu vyrovnávání se s vnitřními konflikty souvisejícími se smyslem života a smrti. Dále se zabývá interakcí s dalšími osobami a mezilidskými vztahy hlavních postav s dopadem na jejich další vývoj v rámci daného díla. Práce prezentuje výsledky analýzy, která nalézá v jednotlivých zkoumaných titulech podobnosti v základním schématu znázornění ústředních stařeckých hrdinů a diskutuje odlišnosti na úrovni literárního stylu autorů. Funguje jako referenční materiál k průřezovému tématu stáří v jasně vymezeném časovém období vzhledem k ostatním etapám japonské literatury.
|
host ::
RSS.